Právní rámce utvářející společnosti a podniky se výrazně liší po celém světě. Mezi nejkontrastnější patří německý právní systém a anglosaská právní tradice, které podporují zákony v Německu a v zemích common law, jako je Spojené království, Spojené státy, Kanada a Austrálie. Porozumění hlavním rozdílům mezi těmito právními systémy je klíčové pro podniky působící mezinárodně, protože způsob, jakým jsou zákony vytvářeny, interpretovány a uplatňovány, může mít podstatné důsledky.
**Právní tradice a zdroje práva**
Německý právní systém je založen na **civilním právu**, které je převážně ovlivněno římským právem a kodifikovanými složkami. To znamená, že jádrem německého práva jsou psané zákony. Německý občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB), schválený v roce 1900, je komplexní soubor zákonů pokrývající širokou škálu právních oblastí. BGB slouží jako hlavní odkaz pro právní verdikty, doplněný dalšími federálními zákony a předpisy.
Naopak anglosaské právo, známé také jako **common law**, je převážně soudní. Spoléhá se silně na precedenty stanovené v předchozích soudních rozhodnutích. Zatímco zákony a předpisy hrají důležitou roli, mnoho práva je vyvíjeno prostřednictvím soudních rozsudků. To vytváří flexibilnější systém, ve kterém se právní precedenty vyvíjejí a přizpůsobují se časem.
**Soudní role a soudní systémy**
Role soudců se v těchto dvou systémech zásadně liší. V Německu soudci primárně interpretují a uplatňují kodifikované zákony. Jejich role je spíše administrativní, zajistit konzistentní aplikaci zákonů. V případech, kdy jsou zákony neurčité nebo zmatené, soudci se odkazují na právní komentáře a principy, aby mohli rozhodovat.
V anglosaském systému soudci hrají aktivnější roli při formování práva. Vzhledem k váze soudních precedenty, interpretace soudců a jejich rozhodnutí mohou vytvářet nové právní principy nebo měnit existující. Tato metodologie „práva podle precedensu“ poskytuje pružnost, ale také klade vysoké nároky na právníky, aby byli informováni o vývoji soudních precedenty.
**Průběh soudního řízení a právní postupy**
Průběh soudních řízení v Německu a v zemích common law odráží jejich základní rozdíly. V Německu se uplatňuje **institucionální soudní systém**, který je charakterizován aktivnější rolí soudce při zkoumání faktů případu. Předtržní postupy často zahrnují rozsáhlé písemné podání a soudce řídí průběh tím, že dotazuje svědky a prohlíží důkazy.
Do anglosaských zemí se používá **adversární systém**, kde zúčastněné strany hrají centrální roli při předkládání svých případů. Právníci pro každou stranu shromažďují důkazy, kladou otázky svědkům a předkládají argumenty, zatímco soudce a porota (pokud jsou přítomny) působí jako neutrální arbitři. Tento systém zdůrazňuje ústní argumenty a vyšetřování během soudního řízení.
**Právo smluv a obchodní praktiky**
V Německu jsou smlouvy regulovány podrobnými zákonitými ustanoveními nalezenými v BGB. Kodifikovaný charakter německého práva znamená, že smlouvy musí úzce splňovat tyto ustálené zákony. Obchodní smlouvy mají tendenci být rozsáhlejší a detailnější, specifikují všechny možné situace, aby zajistily soulad s BGB.
V systému common law značně ovlivňuje právo smluv flexibilita a precedence. Smlouvy osob běžně vycházejí jak ze zákonů, tak z precedentů. Princip „svoboda smlouvy“ je základním znakem, umožňuje stranám značnou volnost v definování podmínek jejich dohody. Obchodní smlouvy v zemích common law mohou být stručnější, spoléhající na ustálené právní principy a soudní interpretaci k vyplnění mezí.
**Důsledky pro mezinárodní podnikání**
Pro mezinárodní podniky tyto rozdíly vyžadují opatrný přístup k dodržování právních předpisů a sestavování smluv. Společnosti působící v Německu musí zajistit, že jejich praktiky odpovídají rozsáhlým zákonům, zatímco ty v zemích common law musí zůstat informovány o relevantních soudních precedenty.
Navíc se liší strategie řešení sporů. V Německu hrají klíčovou roli písemné podání a soudní vyšetřování, což naznačuje, že důkladná dokumentace je klíčová. V zemích common law je klíčová schopnost předložit přesvědčivý ústní argument a manévrovat v adversárním procesu.
**Závěr**
Německý a anglosaský právní systém ztělesňují odlišné přístupy k právu, formované jejich historickým a kulturním kontextem. Porozumění těmto rozdílům je zásadní pro podniky a právníky působící mezinárodně. Rozpoznáním jedinečných aspektů každého systému mohou společnosti lépe překonávat právní výzvy a podporovat úspěšné mezinárodní operace.
Zde jsou některé doporučené odkazy týkající se Základních rozdílů mezi německým a anglosaským právem:
Právní systémy:
Wikipedie
Výzkum srovnávání práva:
Cambridge University Press
Evropské právní systémy:
Evropský ústav
Německé právo:
Německý spolkový sněm
Anglosaské právo:
Britská vláda