Zanořené východně od Himálaje, Bhútán, často označovaný jako „Země Draků hromu“, je zemí bohatou na kulturu, historii a tradice. Ústava Bhútánu, přijatá 18. července 2008, je pozoruhodný dokument, který označuje přechod království od absolutní monarchie k ústavní monarchii, zajišťující demokratické řízení národa. Tento průvodce poskytuje komplexní přehled základních principů a struktur vyjmenovaných v ústavě Bhútánu, odrážející unikátní smíšení tradice a modernity, které definují Království.
Přehled ústavy
Ústava Bhútánu se skládá z 35 článků, každý vytyčující různé aspekty vlády, práv a povinností. Preambule nastavuje scénu výrazem suverénní moci lidu, zakotvuje principy spravedlnosti, svobody, rovnosti a bratrství a zdůrazňuje závazek chránit kulturní dědictví a životní prostředí země.
Demokratické řízení a role krále
Ústava zavádí Bhútán jako demokratickou ústavní monarchii. Rozděluje moc mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní složku, přičemž zachovává krále v roli hlavy státu. Král hraje klíčovou roli jako symbol jednoty a kontinuity, přičemž jeho morální autorita zůstává nedílnou součástí bhútánské vlády. Výkonné pravomoci jsou však svěřeny zvolené vládě.
Základní práva a povinnosti
Ústava zaručuje občanům komplexní soubor základních práv, včetně svobody projevu, shromáždění a sdružování, práva na život a svobodu a práva na vzdělání. Současně zdůrazňuje povinnosti občanů chránit životní prostředí, hájit suverenitu národa a chránit veřejný majetek.
Ochrana životního prostředí
Jednou z významných rysů bhútánské ústavy je její silná důraz na ochranu životního prostředí. Nařizuje, že minimálně 60 % plochy země musí být trvale pokryto lesy. Tento závazek se shoduje s filozofií hrubého národního štěstí (GNH) Bhútánu, která dává přednost celostnímu rozvoji a udržitelnému životu před pouhým ekonomickým růstem.